archiv

 

Vážení a milí, milí a vážení, velmi vám děkuji za návštěvu této stránky! Ne vše považuji za tak dobré, abych to prezentoval, ale doufám, že mám chytré čtenáře, kteří si udělají vlastní úsudek a vyberou si to skutečně dobré. Ačkoli jsem křesťan, ne vše lze označit pojmem křesťanská poesie. Moje verše jsou výpovědí o tom, co prožívám. Moje postoje nejsou vždy správné a na těch básních je to znát. Ale nechci vytvářet falešnou představu, že křesťan je člověk, který necítí smutek, nemá chyby, nezná sobectví, nebo podobné věci. Hodně básní je věnováno mým láskám. Pochopitelně nešťastným. To už je asi úděl básníků, těch dobrých, i těch mizerných, prožívat zklamání tam, kde jiní zažívají štěstí.
 

Martin Šanda

Obsah této stránky

 
V dešti

Seděla ve vlaku
a jela kamsi.
Bylo šest večer,
pršelo.
 
Kabelka a minišaty,
černé krajkoví.
Nepatřila sem, mezi strejce,
pršelo.
 
Čekala ji perná noc
plná prázdnoty.
Jedna z tisíce jiných,
pršelo.
  V desti
Tupý pohled,
prázdnota bez milování,
život bez lásky,
pršelo.
 
Vezla si zvláštní zboží,
tělo bez ducha,
schránku bez obsahu,
pršelo.
 
I kvůli ní
přišel ten
Nazaretský...
 
 

Prázdnota

Mým životem přehnal se uragán
a strhal představy,
pečlivě snované plány.
 
A zbyla jen prázdnota....
 
Prázdnota která bolí,
prázdnota která drtí,
prázdnota která ničí,
prázdnota která zabíjí.
 
Postavil jsem si věž?
Tak jako ti z Babylóna,
bezejmenní stavitelé,
budující vlastní nebe.
 
Co zbude, když ty bouráš
věže mých představ?
 
Prázdnota....
 
Prázdnota která bolí,
prázdnota která drtí,
prázdnota která ničí,
prázdnota která zabíjí.
 
Tys řekl
"Poklady si ukládejte v nebi"
 

Otázky

Jak rychle se radost mění v žal?
 
Jak rychle je možné ztratit jistotu?
 
Jak krátké jsou chvíle radosti?
 
Jak prázdný je smutek?
 
Jak beznadějné je čekání?
 
Jak bolí zklamání?
 
Na jakých základech stojí moje víra?
 
Jsi tam, Bože?
 
 

Proč ?

Stojí tam, na kraji lesa,
jako mnoho jiných,
rozesetých po kraji.
 
Dva kmínky spojené řemínkem
a věnec z lipových haluzí,
kde se dřeva kříží.
 
Kdosi postavil jej,
do tvrdé žuly vytesal nápis:
Děkuji ti, Pane Ježíši Kriste.
 
 

dopis s kulatým razítkem

Toužím

Už zase prožívám to co dřív
smysly zjitřené
nepokoj srdce
otázky
 
Pro malý bílý kus papíru
v obálce s kulatým razítkem
otázky, otázky, otázky
pokušení
 
Bože jaká je tvá vůle?
Umím se ptát?
naslouchat?
poslechnout?
 
Buď vůle tvá?
 
Buď vůle tvá!
 
 

Bratři

Dva bratři
dva hody obětní
závist
vztek
 
Kdež jest bratr tvůj?

Jsem já
strážným bratra svého?
 
Co jsi učinil?
 
Zabíjel
ze závisti
ze vzteku
 
Co jsi dokázal?
 
Tulákem a běhounem budeš
 
ze závisti
ze vzteku
 
 

Listy podzimní

Jaká jsi?

Jsi tajemná
jako ostrovy
cestovatelů ztroskotaných,
lvů, kamenů a písní
 
Jsi křehká
jako plamen svíčky
v tmavém obětí noci a snů
Jako plamen,
který hřeje, svítí a pálí
 
Jsi jemná
jako přípora klenby Parleřovy,
jež míří k vrcholům
nebetyčným
 
Umíš se smát jako slunce,
umíš být smutná
jako stín noci,
park v podzimu
 
Jaká jsi?
 
 

Extrovertická

Tak těšil jsem se,
až řeknu ti,
co všechno prožil,
viděl jsem a slyšel.
 
Že jsem si radši
nedal facek pár,
už vím,
snad bolely by míň.
 
 

Čas

Proč dávám jej těm
kdo nestojí oň
vždyť čas je dar
dar stále dražší
 
Tedy zakopat jej
ať nezkazí se
ať pro dobu nouze
zásoba je hojná
 
Však lepší snad
než skrblit jím
dát těm
kdo znají cenu
 
 

jizdenka z vlaku

7:00

Studený vlak v sedm ráno
vlak do blízkosti
malátný spánek
hluk hlasů
 
Štěrbiny očí
vyhrnuté límce
a mnoho prázdných slov
víc než dost
 
Co, kde , s kým, fakt?
Ona řekla mu to?
Jo to bylo super!
Skvělej film!
 
Proč stačí
zboží stokrát přebrané
špinavé a ohmatané
s úsměvem Holywoodu
 
Vždyť je mnoho dobrých zpráv
a jedna z nich je denně nová
 
 

Prosba

Hospodine,
jsi Pánem
mých proseb a úzkostí,
odpovědí, smutků, radostí
 
Proto k Tobě volám
 
Jsi Pánem
hodin, dnů, roků
 
Proto o jediné volám,
o mysl
trpělivou
 
 

Fragment

Čas jak proud plyne
a odhaluje,
co je skryté
 
 

dopis 24.2

Co ukrývá pohled tvých očí,
černí havrani,
obav, otázek a bázní
vedou zápas okřídlený
s holubicemi bílými
lásky, citů a snů
kdo zvítězí,
a odpověď dá?
 
Dopis troufalý
na tvém stole leží
otevřený
 
 

Lásko!

Lásko mámivá
lásko vábivá
lásko svádivá
lásko laskavá
 
Miluji tě k zbláznění
tvůj hlas a smích
studánky očí
tvůj dech
a vlasů pohlazení
bloudění prstů
a tichost mlčení
 
A proto odejdi
až na kraj světa
zapomeň na to, že jsem
zahoď mou adresu
už se nevracej
nevzpomínej
 
Neumím být
přítelem
pouhým!
 
 

Písničko

Co děláš teď,
písničko,
studánko smutků mých.
 
Jako tolikrát
myslel jsem na tebe
na cestě do daleka.
 
Mlhy a slunce pohlazení,
koruny stromů
a křídla ptačí.
 
Bylo mi smutno,
jak smutno umí být,
když vítr pláče.
 
Písničko trápení,
toužení,
nepoznaná.
 
 

kriz Vzpomínky

Krása tvoření
vůně terpentýnu
měkkost a poddajnost hlíny hrnčířovy.
 
Co pomíjí?
Co zůstává?
 
Rozkoš lásky
radost setkání
síla a podmanivost dotyku.
 
Co pomíjí?
Co zůstává?
 
Moc moci
bezmoc poznání
krutost a lesk peněz vábivých.
 
Co pomíjí?
Co zůstává?
 
Hrůza smrti
bolest Golgoty
samota samot a smutek odloučení.
 
Co pomíjí?
Co zůstává?
 
 

[pokračování stránky]