archiv

 

Je třeba zabít Sekala & Zachraňte vojína Ryana

Martin mě před časem požádal o můj názor na film "Je třeba zabít Sekala" a ježto jsem hodný chlapec, nejen že mu vyhovím, ale přihodím k tomu ještě pár postřehů k filmu "Zachraňte vojína Ryana". Hned na začátku zdůrazňuju, že filmy mají máloco společného ­ snad jen to, že jsem je oba viděl a že jsou až "syrově naturalistické". Není to tedy nic pro citlivé duše (vysloveno bez shovívavého posměchu), ledva by se v  kině tiskly k někomu otrlejšímu.

Začnu asi doma ­ tj. filmem "Je třeba zabít Sekala". V reklamě se dočtete cosi, jako že vás film omráčí svou neúprosnou autentičností, ovšem buď že mám příliš tvrdou nebo natvrdlou hlavu, ale omráčen jsem nebyl. Stručně vám popíšu děj, abyste nebyli mimo mísu. Příběh se odehrává v malebné moravské vesnici za okupace. Vesnice je to stará a tradiční ­ rozdělená na spoustu gruntů sedláků, kteří tvoří místní smetánku a také se podle toho chovají. Pacholci k pohledání ­ ovšem v neděli jako kuřátka hopky hopky do kostela. Krom sedláků je tam spousta pacholků (rozuměj pomocné zemědělské síly), děveček a kumštýřů nejrůznějšího druhu. To je "druhá třída". Třetí (víc jsem jich neviděl) jsou nemanželské děti, tzv. bastardi. Ti vystupují ve filmu dva ­ Sekal a Záprdek. Nikdo je nemá rád a oni ­ oni nenávidí všechny. Zvláště Sekal si počíná neuvěřitelně zle ­ tyranizuje celou vesnici pod hrozbou udání Němcům a zmocňuje se tak postupně jednoho gruntu za druhým. Sedláci jsou zoufalí a uradí se, že Sekal musí zemřít. Jenže kdo ho zabije? Nikdo z místních si netroufne. Na scéně se objeví nová postava ­ přivandrovalec Jura Baran. Volba padá na něho, a protože ho mají sedláci i s jeho rodinou v  hrsti (vyhrožují mu udáním gestapu jako Sekal jim), musí to přijmout. Po dalších pár metrech filmu dojde ke klíčovému střetu, který vám však už neprozradím (kdyby se na to někdo chtěl jít podívat).

No a teď můj hlavní dojem. Shodou okolností se točí právě kolem té inzerované autentičnosti. Já jsem cítil, že postavy byly napsány tak, aby nikdo nebyl dobrý a nikdo neměl de fakto možnost jednat jinak než jednal. Sekal je zlý ­ ale na vině je vesnice, do které se jako bastard narodil a která nevynechala jedinou příležitost dát mu to pocítit; sedláci jsou zlí ­ ale nějak se Sekala zbavit musí, než spolkne celou vesnici; Jura je zlý, když chce Sekala zabít, ale nemůže jinak, protože by jinak s rodinou skončil v  rukou gestapa  Jaký závěr film nabízí? Možná to vidím blbě, ale asi tento: všichni jsou zlí, ale nikdo za to nemůže a lze s tím těžko co dělat. Řešení? Zachovat si v  tom hnoji zla alespoň čistou tvář. O to se ve filmu snaží místní farář a Jura ­ dvě postavy vzbuzující ve filmu sympatie. Proč na tom nemám dost? Protože to je nějaké takové jenom lidské. Je to řešení, kde není místo pro Boha, pro pokání, odpuštění... Kdyby onen farář a Jura znali Boha, dopadlo by to jinak. Takový film by mohl být opravdu "silný" a pomohl by lidem poznat Ježíše. Takhle je maximálně povzbudí k větší lidskosti, která ovšem ovoce Ducha nenese. Krom této věci na mne působil film věrohodně a rozhodně bylo zajímavé sledovat vztahy a manýry našich předků na venkově. Pokud vydržíte tvrdší scény, myslím, že vám ten film něco dá. Pak mi přijďte říct, co vy na to.

Následuje ťukes na film "Zachraňte vojína Ryana". Pokud byl Sekal tvrdý film, tak tohle je hotový horor. Ono to ani tak nepřekvapuje, protože se v  něm režisér Spielberg snažil maximálně realisticky ukázat, co vše obnáší válka. Nejhorší je prvních dvacet minut ­ kdo je přečká, přežije už i zbytek. Opět začnu stručným shrnutím děje. Čas ­ druhá světová válka, rok 1944. Prostor ­ severní Normandie. Děj ­ jatka při vylodění spojenců; následně rozvinutí západní fronty proti Němcům. Leč toto vše je svým způsobem jenom kulisa pro jiný příběh. Příběh o tom, že jedna americká matka mající čtyři syny v této válce o tři přijde a ten poslední zůstane někde uprostřed válečné vřavy. Následuje rozhodnutí velícího štábu vyslat pro tohoto vojáka speciální jednotku a dostat ho zpět, aby matce zbyl alespoň jeden syn. Jenže při plnění tohoto úkolu zemřou dva vojáci z jednotky. Stojí to za to, riskovat a ztrácet životy ostatních vojáků za tento jediný? Tato otázka a spousta jiných, které se těžko dávají na papír, vám bude během filmu položena. Závěr filmu je trochu moc americký a zvláště jedno gesto se mi moc nelíbilo, ale o tom se dá mluvit asi jen s těmi, kdo film viděli. Pokud vás nesloží krev a křik, film vám doporučuju (dokonce bez váhání, na rozdíl od Sekala). Myslím, že kterýkoli sympatizant hraní si na vojáčky po něm rychle vystřízliví (pustí-li si ho ovšem dovnitř). Herecké obsazení je výborné (asi proto, že mám v oblibě Toma Hankse :-). Na filmu jsem byl s jedním kamarádem a docela legrační bylo, že mi za několik dní řekl: "Člověče, já nevím jak to, ale mě ti ten film povzbudil k větší bojovnosti." (Měl ovšem na mysli boj se sebou samým a s byrokratickou hydrou.) Musel jsem se usmát, protože mě taky ­ jenže v duchovní oblasti. Vůbec bylo zajímavé vnímat celý film jako alegorii duchovního boje a domýšlet, k čemu by vedly postoje jednotlivých postav filmu, kdyby nešlo o normální válku, ale o boj víry. Pro mne to bylo třeba vážné napomenutí k opravdovosti a statečnosti. Tím asi také skončím, jenom dodávám, že pokud byste na to někdo šel, rád bych potom slyšel váš názor. Howgh!

Lee (Libor)

INSPIRACE č.2 (12.2.99)

předchozí stránka (Berani) následující stránka (Chvalte Hospodina)