archiv

 

Nos pro sněhuláka

Ještě to není tak dávno, kdy celý kraj ležel pod sněhem. Jednoho dne jsem šel, tak jako obvykle, nakoupit. Vešel jsem do obchodu, vzal košík a přemýšlel, co koupit a co snad radši ne. V té chvíli jsem si všiml, že u regálu se zeleninou rozpačitě přešlapuje syn jednoho mého známého. Co tu děláš sokolíku? Potřebuju mrkev na nos pro sněhuláka, zněla odpověď. Myslíš, že by šlo vyndat z toho jenom jednu? Pohlédl jsem na svazečky opatřené cenovkou. No, asi ne. Stál a přemýšlel. Najednou mi podal hrst mincí a řekl: Myslíš, že to stačí na celej ten svazeček?

Tahle epizodka mi najednou rozzářila celý, do té chvíle zachmuřený, den. Došlo mi, že věci, které někdy považujeme za prkotiny, mohou být pro někoho velmi vážným problémem a nemusí to být jenom dítě. Také mi ale došlo, že naše neřešitelné problémy mohou být ve skutečnosti prkotiny, ve srovnání s tím, co mohou prožívat lidé kolem nás.

MaŠ

INSPIRACE č.3 (12.4.99)

předchozí stránka (Grammy)následující stránka (Ať žije pohoda)