UDÁLOSTI TELEVIZNÍ

Asi není těžké odhadnout, co v současné době strhává pozornost publicistů všeho druhu. Mediální zápas o Kavčí Hory hraje spolehlivě prim.
    Je zajímavé sledovat, kterak si revoltující pracovníci České televize spolehlivě zajistili sympatie většiny obyvatel Našeho milého, jindy tolik nesvorného státečku. Skutečné to trochu připomíná euforičnost listopadových dní roku 89. Ale nechtěl bych působit jako placený agent televizních povstalců, a proto bych zdůraznil jinou rovinu těchto událostí.
    Ona výše zmíněná svornost je zajímavá. Jistě zde hraje roli strach z čistě politických rozhodnutí, určitě také poměrně silný odpor proti dosavadním protagonistům naší politické scény a jejich stylu vládnutí. Ovšem řekl bych, že se zde velmi výrazně dere na povrch ještě jedna věc, totiž to, že televize má obrovskou moc. Televizi totiž lidé skutečně sledují, zatímco rádia fungují zhusta jako kulisa kdesi na pozadí a noviny končí po zběžném prolistovaní v krabici na starý papír.
    Televize může - a také to činí - formovat či deformovat vkus, názory a pohledy milionů lidí najednou. Také proto se o televizi vedou tak líté boje.
    Netvrdím, že je to nejpodstatnější aspekt bitvy o televizi, ale za zmínku myslím stojí, nejen když se zrovna rozhoduje o tom, kdo bude sedět v křesle ředitele ČT.        MaŠ

[ZPĚT]